Záviš

Zdroj: http://www.geocities.com/zdenekpecka

1) Kokot starý 4) Joska
2) Rorýsek 5) Pan Klamperna
3) Anděla

KOKOT STARÝ

I když vím, že pro mnohé z vás to bude těžké k pochopení,
já jsem starý kokot, to je seznámení.
Jsem starý kokot, no a co má být,
za tohle mě přece nemůžete odsoudit.

VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, JÁ JSEM KOKOT STARÝ
VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, JÁ JSEM KOKOT STARÝ

Na to nemusíte jezdit ani do ciziny,
abyste vyslyšeli ty moje kokotiny.
V putyce jsem dnes a denně, kdyby ste se ptali,
stačí se jen špiznout a tam já, ten kokot starý.

VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, JÁ JSEM KOKOT STARÝ
VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, JÁ JSEM KOKOT STARÝ

Zejtra budu chrápat zas někde za plotem,
co také se mnou, se starým kokotem.
Ještě, že mi občas zbylo na nějakou ludru trochu páry,
i když na mě sem tam křičí - hele, kokot starý.

VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, JÁ JSEM KOKOT STARÝ
VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, JÁ JSEM KOKOT STARÝ

Hlavně, že to ještě frčí, hlavně, že to pálí,
to potom i zapomenu, že jsem kokot starý.
Funebráci na mě kynou, připravují máry,
oni, kurvy, dobře vědí, že jsem kokot starý.

VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, JÁ JSEM KOKOT STARÝ
VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, VARI, JÁ JSEM KOKOT STARÝ,
KOKOT STARÝ.


RORÝSEK

Svážel rolník, svážel seno, když mu spadl na rameno chcíplý rorýsek,
pravděpodobně chcíp v letu, dal sbohem tomuhle světu, odrazil se od ramene na písek.
Rolník sebou silně trhnul, zmateně se na zem vrhnul vedle rorýska,
pak ohmatal jeho peří, ze země se zvedl ztěží, zjistil, že ten nebožák již nepíská.

PROČ ASI RORÝSEK CHCÍP, KDYŽ SE TAK VESELE VZNÁŠEL
A PROČ MĚ NA ZÁDA VLÍT, KDYŽ NÁHLE CHUDÁČEK ZAŠEL
TOHLETO ROLNÍKA VELICE TRÁPILO, AŽ HO TO NUZÁKA
NERVOVĚ ZCHROMILO, SLINY MU Z ÚST VYTÉKAJí PROUDEM ŠÍLENÝM

Rolník zvedl ptáčka z písku, nedotkl se ani řízku od přítele z hor
poté propukl v pláč silný, dlouze plakal dělník pilný, až den pokryl černej chmurnej flór.
Nese nese ptáčka domů, do chaloupky blízko lomu rolník plačící,
Položil jej na lavici, zavřel dveře na petlici, slzy kterak koule na líci

PROČ ASI RORÝSEK CHCÍP, KDYŽ SE TAK VESELE VZNÁŠEL
A PROČ MI NA ZÁDA VLÍT, KDYŽ NÁHLE CHUDÁČEK ZAŠEL
TOHLETO ROLNÍKA VELICE TRÁPILO, AŽ HO TO NUZÁKA
NERVOVĚ ZCHROMILO, SLINY MU Z ÚST VYTÉKALY PROUDEM ŠÍLENÝM

Nejprve vzbudil babičku, potom ženu, dceru, vnučku rukou třaslavou,
jak rorýska uviděly, v mžiku na zem popadaly, ve svých srdcích s ránou krvavou.
Ráno, když se rozednilo, na chlupu hrůzu vlilo slunce červené,
smrt si odnesla babičku, potom ženu, dceru, vnučku, rolník v šoku zpíval na seně

PROČ ASI RORÝSEK CHCÍP, KDYŽ SE TAK VESELE VZNÁŠEL
A PROČ MI NA ZÁDA VLÍT, KDYŽ NÁHLE CHUDÁČEK ZAŠEL
TOHLETO ROLNÍKA VELICE TRÁPILO, AŽ HO TO NUZÁKA
NERVOVĚ ZCHROMILO, SLINY MU Z ÚST VYTÉKAJí PROUDEM ŠÍLENÝM


ANDĚLA
Neviděli jste tu prosím Andělu,
tázal jsem se já v putyce k večeru
copak ti zas kamaráde drahej slíbila
ta přitroublá svině Anděla?

Až já si svou dávku rumu vypiji,
za cecky pak vytahám tu bestii,
takovýhle struky se dnes jen tak nevidí,
každej je tý děvce závidí

ANDĚLO - TY KURVO,
SVINĚ MOKRÁ, DRŽKO PŘISKŘÍPLÁ

Pane pingl, nalejte mi kořalu,
teče to z tý flašky jaksi pomalu,
já mám žízeň, věřte mně jak koza prašivá,
kladně se zde jazyk polívá.

Potom jsem se já dozvěděl od hostů,
že pět pionýrů včera u mostu
hrabalo do vystrčené holé prdele,
jež patřila svini Anděle.

ANDĚLO...

Za chvíli se dveře pajzlu rozletí,
Anděla v tom čochu stane vzápětí,
Cyrila, co u dveří stál chňapla za péro,
houkla - já chci jebat mizero.

Silák Cyrda vyrval nohu ze stolu,
přes židli pak přehnul svini Andělu,
pomazal tu nohu ještě v mžiku hořčicí,
pigloval tu kurvu ječící.

ANDĚLO...

Já jsem pak přiskočil k vohlé Andělé
a natrh jsem jí těsný triko vesele,
jak dva žoky chcánek se jí cecky vylily,
až se hostům hlavy zježily.

To vám byla podívaná vážení,
číšník slintal, kolem samé funění,
Anděla, ta řvala jako Honda přátelé,
noha čouhala jí z prdele.

ANDĚLO - TY KURVO,
SVINĚ MOKRÁ, DRŽKO PŘISKŘÍPLÁ
JÉ JÉ JÉ
SVINĚ MOKRÁ, DRŽKO PŘISKŘÍPLÁ


JOSKA

Já prošel celou Moravou a zbrádil i kus Čech,
i Slováky jsem navštívil, ale nikde neměl cech.
Dělal jsem těžkej bordel, ječel, šukal, pil
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil.

Sbíral jsem láhve vod chlastu už jako malej kluk,
všechny řády na školách mi byly zcela fuk.
Nejednoho mravence jsem lupou upálil,
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil

NIKDO, NIKDO POUZE JOSKA A TO JE BOHUŽEL
DUŠEVNÍ TROSKA, DUŠEVNÍ TROSKA, JÓ DUŠEVNÍ TROSKA

Jednou jsem taky fotbal hrál v jakýmsi utkání
pro deset diváků to prý bylo zklamání
Do kulí jsem sudího kop’, on zápas ukončil
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil.

Já klempíroval s kapavkou, to už je sada let,
nikde jsem však ani necek’ a zbavil se ji hned.
Lozil jsem po mejdanech a nic nezablil,
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil

NIKDO, NIKDO POUZE JOSKA A TO JE BOHUŽEL
DUŠEVNÍ TROSKA, DUŠEVNÍ TROSKA, JÓ DUŠEVNÍ TROSKA

Taky sem makal v terénua v maringotce spal
a na rvačky po putykách více méně sral,
vejplata mně vydržela den dva, o nic dýl,
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil

Hulil njsem jako buldozer v obrátkách nejvyšších,
bagoval a šňupal tabák až téměř ztratil čich,
v noci jsem si na hulení budíka točil,
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil

NIKDO, NIKDO POUZE JOSKA A TO JE BOHUŽEL
DUŠEVNÍ TROSKA, DUŠEVNÍ TROSKA, JÓ DUŠEVNÍ TROSKA

Chodil jsem se starší babou o třicetdva let
vod mládí šlapala chodník a to není med,
dokonce jsem s prostitutkou i pár roků žil,
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil

V pakárně když pobejval jsem, skvělé to časy,
práškama nás nacpali za každýho počasí.
Mňoukal jsem jak kočka, kafe na hlavu si lil,
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil

I: NIKDO, NIKDO POUZE JOSKA A TO JE BOHUŽEL
DUŠEVNÍ TROSKA, DUŠEVNÍ TROSKA, JÓ DUŠEVNÍ TROSKA :I


PAN KLAMPERNA

Přišel pan Klamperna do kavárny Lucerna
posadil se k jedné hodné paní.
Objednal kořalu, cucat jali pomalu
vilným zrakem táhle číhal na ni.

Baba je nádherná, myslí si pan Klamperna,
rozrušením začal práskat kníry.
coby lev salonní strčil hlavu těsně k ní
pan Klamerna nezná v ničm míry.

POŽÁDAL TU PANÍ, ZDA BY NEMOH’ ČINIT SOULOŽ NA NÍ
POŽÁDAL TU ŽENU, ZDA BY JI MOH’ LISKNOUT PO VEMENU
POŽÁDAL TU KURVU, ZDA PŘED NÍM NEROZTÁHLA VULVU
POŽÁDAL TU TRAJDU, ZDA BY MU NEPOHONILA STREJDU
POŽÁDAL TU COURU, ZDA BY MU NEVYBÁNĚLA ROURU
POŽÁDAL TU ČUBKU, ZDA BY MU NEVYFUČELA TRUBKU
POŽÁDAL TU ŠTĚTKU, ZDA BY MU NEVYPRÁSKALA KLADKU
POŽÁDAL TU TROSKU, ZDA BY MU NEČOUDILA RÁKOSKU

Vodešel pan Klamperna z kavárničky Lucerna,
vyplněno bylo jeho přání
Na tamním záchodě byl vysát v pohodě,
Za tu službu brnkl kafe za ni

Tahle ta písnička, byť jen krátká, maličká,
náladu vám možná trochu spraví.
Jelikož ?tohoby? má dnes vstřícné období,
přeji panu Klampernovi zdraví.

POŽÁDAL...